Babovřesky (40 %) – Hříšná nuda k uzívání

Zdeněk Troška je jedna velká záhada českého filmu. Zatímco filmoví recenzenti mu nemohou přijít na jméno, tak zástupy diváků se hrnou do kin a napjatě očekávají každý jeho nový počin (i když je pravda, že s Andělskou tváří to Troškovi v kinech příliš nevyšlo, reputaci si spravil pak při televizní premiéře, kdy snímek trhal rekordy sledovanosti). Nejinak je tomu i u Babovřesek, které se rychlostí blesku blíží k českému rekordu návštěvnosti.

Hodnocení: 40 %
Ve zkratce: Pokud vás rozesmává příjmení Šoustal, Troškova komedie je Vaše a můžete vesele vyrazit do kina.
Světová premiéra: 14. 02. 2013
České tržby k 10. 03. 2013: 64 318 028 Kč

Vesnice Babovřesky je přeplněná drbajícími babkami, které jsou hybatelem celé komedie. Když do Babovřesek dorazí nový farář Petr Šoustal (Lukáš Langmajer), jeho sestra Ivana (Lucie Vondráčková), která se zamlouvá Adamovi (Jan Dolanský), který nečekaně zdědil strašidelnou vilku po své tetičce hraběnce, tak jsou připraveny drbny, jako vždy, k akci. Zjistit co nejvíc… Ke všemu se přimotá i místní starosta (Pavel Kikinčuk) a jeho žena (Veronika Žilková), a tak nějak všichni se všemi se hašteří, a pak už je jen na hlavní drbně Horáčkové (Jana Synková), aby o tom všem dala dopisem vědět dál…

Děj Troškovy komedie není tím hlavním, kvůli čemu byste se měli rozběhnout do svého kina. Je tak břitký a jednoduchý, že by postačil na desetiminutový skeč do povídkového filmu. Troška ale chytře (zajisté i na doporučení producentů filmu – Dana Voláková, Zdeněk Kubík) obsadil populární tváře z bulvárních plátků, které diváci zbožňují (v čele s Lucií Vondráčkovou a Lucií Bílou, která ale působí jen jako nucenou „velkohvězdou filmu“) a o snové tržby je postaráno. 

Možná se budete divit, ale Babovřesky mají místy zajímavé momenty (vztah mezi Vondráčkovou a Dolanským nebo finální „rvačka“ mezi Langmajerem, Žílkovou, Kikinčukem a Vondráčkovou), místy mají ale i hluchá místa. Samozřejmě, že hluchá místa převládají. Není divu, že se během celé dvouhodinové délky filmu kino ani jednou neotřásalo v základech. Není se totiž čemu smát. Pokud vás ale už rozesměje příjmení faráře, Troškova komedie je pak Vaše a můžete vesele vyrazit do kina.

Bez výhrad tradičně hodnotím kameru, hudbu a výpravu… Kamenem úrazu je hlavně scénář, který je plný logických nesmyslů á la product placement (třeba inzerát v deníku Metro na pozici asistentky starosty v jihočeské vesničce, když se deník Metro distribuuje hlavně ve stanicích pražského metra). Možná by to chtělo opustit od psaní vlastních scénářů a natočit něco cizího? Tržby ale stoupají a stoupají, takže druhý díl se začíná točit v květnu. Za rok se zase naplní kina, kritici opět budou psát svou a Troška si tu svou dál točit…